Moje první větší stavba motocyklu vznikala více než tři roky. Vše začalo ještě na škole, kdy jsem
jezdil na ČZ 175 a překopané ČZ 250. Mým snem byla už tenkrát mašina radikálního stylu chopper
sedmdesátých let. To znamená tvrdý rám, nízký posaz, vysoký krk řízení a dostatečně dlouhá podražená
přední vidlice. Peníze na lepší stroj samozřejmě nebyly, a tak se začala realizovat myšlenka stavby
za minimální náklady.
Základem musel být motor za "pár babek", ale dostatečně exkluzivní, velkého objemu a čtyřtaktní.
Řešením bylo použít nějaký starý pohon z veterána. Po pár měsících od zrození nápadu a usilovného
hledání vhodného, levného agregátu na burzách se mi podařilo objevit ideální kousek. Byl jím spodový
motor z belgického motocyklu FN o objemu 500 ccm z roku 1930. Jednoválec byl bez karburátoru, spínání
spojky a zapalování, ale jinak vcelku kompletní za tři tisíce korun.
Základ stavby byl tedy doma a mohlo se začít s výrobou zbytku. Rám vlastní konstrukce byl původně
navržen na počítači, ale nakonec byl vytvořen z toho, co bylo doma. Je třeba upozornit, že vše
vznikalo ve sklepě činžovního domu. Krk řízení jsem vyříznul z rámu Jawy 250 a ostatní trubky na něj
prostě přivařil. Díky dodržení základních úhlů bylo dosaženo docela slušné přesnosti.
Motor byl pak vsazen do nového tvrdého rámu, aby mohl ožít. K tomu mu dopomohl karburátor Jikov z
ČZ 175 a ruské magneto neznámého původu. Díky své jednoduchosti a nezničitelnosti rozvodu SV neměl
starý mechanismus s probuzením větší problémy. Mašina tak měla zaručený funkční pohon a mohlo se
přistoupit k postavení na kola. To probíhalo během poměrně dlouhého období. Po pár neúspěších s
konstrukcí zadního kola jsem nakonec u kamaráda na půdě objevil jeho staré dílko. Byl jím automobilový
ráfek z Felicie do kterého napletl střed z ČZ. Díky jeho daru měla moje stavba konečně kompletní
zadek osazený auťáckou gumou Michelin 165/13.
Pak nastala znovu dlouhá přestávka v dokončování stroje. Během ní jsem pouze pořídil za sto korun
nádrž z DKW, která vypadá jak sporstrácká, udělal sedlo, spínání spojky a přimontoval kastlík jehož
základem je plechovka od Primalexu. Problémem se pak stala dlouhá přední vidlice. Její vlastní
vahadlovou konstrukci jsem měl sice nakreslenou, ale neměl možnost jak jí v té době zhotovit. Po
měsících čekání tak nezbylo než sáhnout po jednoduchém nastavení Jawáckých vidlic, což nebylo při
namontování příliš stabilní řešení. Předek byl dokončen pořízením a zrenovováním kola 19" z veterána
ČZ 150.
Od prvního zářezu do trubek po první vytažení mé stavby v základním laku na silnici, uběhly už tři
roky. Během té doby jsem vystřídal Čízu za Jáwku a tu pak za Hondu VT600 Shadow, kterou jsem už také
překopával. Ale touha po vzkříšení starého snu byla neodolatelná. Takže jednoho deštivého jarního dne
zaburácel jednoválcový motor a já ručně zařadil jedničku a rozjel se. Ten pocit, kdy jedete na mašině
vlastní konstrukce se nedá s ničím srovnat. Fena, jejíž název vychází ze značky motoru FN, byla tedy
na světě. Po první jízdě následovalo ještě několik dolaďovacích. Z počátku jsem si musel zvyknout na
řízení, protože je zde plyn a ruční řazení "fichtláckým pístem" napravo a spojka se zadní nožní brzdou
nalevo. Pak putovala mašina znovu do sklepa, kde jsem ji do šroubku rozebral. Motor osadil novými
ložisky (místo originál 70 let starých), těsněním a celý stroj dostal povrchovou úpravu a byl znovu
zkompletován.
S takřka hotovou stavbou choppera následovalo nespočetně jízd a na srazech získala tahle domácí
stavbička velký úspěch. Každý rád poslouchal nízké otáčky motoru, které mají maximum už asi v 3500
za minutu a pozoroval ruční řazení tří stupňů převodovky.
O mašině tak sice vědělo dost lidí, ale
když se naskytla po dvou letech příležitost vystavit ji na prvním ročníku staveb a přestaveb motocyklů
Czech Performance 2003 na pražském Výstavišti, neváhal jsem a Fenu přihlásil. Tenkrát už dost churavěla
v garáži, protože jsem proháněl i další mašiny, a tak jí bylo dopřáno omlazení v podobě dodělání do
finální podoby. Nestabilní přední teleskopická vidlice šla do šrotu a nahradila jí dávno vymyšlená
vahadlová vyrobená prakticky za tři hodiny. Celý stroj jsem pak znovu rozebral a všechny součástky
řádně vyleštil a nalakoval. Trochu poladění dostal i motor a byl osazen vlastním odlitkem bočního
krytu s logem FN, jehož originál chyběl. Hotová motorka v novém kabátě se pak skromně postavila,
spolu s ještě jednou stavbou na které jsem se podílel, mezi nablískané stroje na výstavě. Já bral
celou záležitost spíš jako recesi, protože vedle mojí stavbičky za zhruba 5 000 Kč stály jedinečné
skvosty nejméně padesátinásobné hodnoty. Překvapením tak bylo, že po Harleyi na druhém místě zvolila
odborná porota Fenu jak nejlepší stroj klasického stylu! Úspěch pokračoval zveřejněním snímku v ČMN
a německém časopisu High Performance.
To byl důkaz, že nemusíte mít tisíce na splnění svého snu a majitelé bezpočtu domácích stavbiček
například z Jawiček můžou být právem hrdí, protože vlastní výtvor je prostě něco víc…
FENA - stavba FN 500 SV
Název: Fena
Majitel a stavitel: Michal Cetkovský
Doba stavby: 1998 - 2001
Motor
Typ: FN 500 SV
Rok výroby: 1930
Obsah: 500 ccm
Výkon: cca 15 koní při 3500 ot./min
3 rychlosti řazené ruční pákou
Karburátor: Jikov
Vzduchový filtr: Jikov
Rám
Typ: Hardtail - vlastní konstrukce
Materiál: ocelové trubky průměru 22 mm a 36 mm
Vidlice
Typ: vahadlová - vlastní konstrukce
Materiál: ocelové trubky průměru 20 mm
Tlumící jednotka: kónická pružina
Kola
Přednív
Konstrukce: 19-ti palcové z ČZ 150
Pneumatika: Baťa Sport
Brzda: bubnová - nezapojenáv
Zadní
Konstrukce: 13-ti palcový automobilový ráfek Škoda na středu z ČZ 175
Pneumatika: automobilová Michelin 165
Brzda: bubnová ČZ 175
Příslušenství:
Výfuky: vlastní konstrukce
Stupačky a páky: vlastní konstrukce
Kastlík: plechovka Primalexv
Nádrž: DKW
Světlo: Magneton
Řidítka: vlastní konstrukce
Rukojeti: Jawa
Sedlo: vlastní konstrukce
|
FENA v ČMN
Návrhy a realizace
Návrh
Návrh v CADu
Vizualizace 3D
Motor před a po renovaci
Řezání rámu
Komplet rám
Kompletování
První jízda
|
